Norsko se zcela vymyká všem měřítkům, podle kterých posuzujeme úspěšnost elektromobilů na tom kterém trhu. V době, kdy se jich u nás neprodávalo ani procento ze všech prodaných aut, v Norsku už auta na baterky držela v nových registracích většinu.
Elektromobilita a elektromobily v Norsku
Články na téma rozvoj elektromobilů:
- Elektromobilita a elektromobily v Norsku - právě čtete
- Historie elektromobilů: Jak to všechno začalo
- Jaká je budoucnost elektromobilů?
- Čínské elektromobily a jejich vývoj
- Amazon Van – budoucnost rozvážkových služeb je elektrická
- Jak vypadá elektromobilita ve Skandinávii
- Elektromobilita potkala i taxi v Londýně
- Kanada představila plán na přechod k elektromobilům
- Čínská automobilka BYD ovládla rakouský tendr
- Elektrifikace flotil zásilkových firem v USA
- Evropská unie a její clo na dovoz elektromobilů z Číny
Konec spalováků
Země fjordů si vytyčila velmi smělý cíl – od roku 2025 neprodat jediný nový vůz se spalovacím motorem. Tomu se tamní zákazníci velmi přibližují, ostatně v roce 2020 byl podíl elektromobilů v prodejích 54 % a v roce 2021 dokonce 65 %, tedy téměř dvě třetiny! Za letošek se očekává, že podíl bateriových aut bude někde kolem 75-80 % (v lednu to mimochodem bylo 84 %).
Velmi populární je v Norsku Tesla, Model 3 byl v loňském roce na špici žebříčku popularity. V porovnání se zbytkem světa se tam ale prodávají skvěle prakticky jakékoliv současné elektromobily. Čím je to způsobeno?
Také čtěte
Skoro cenová parita
Norsko má jednak vyšší životní úroveň a pak se také třeba zástupci Norwegian EV Association (Norská asociace pro elektromobily) netají tím, že tlačí na vyšší zdanění spalováků. Dávají tak stále kupujícím možnost pořídit si třeba naftový kombík, ale holt si budou muset dost připlatit. Naproti tomu elektromobily v Norsku většinu daní neplatí. Když se ještě prodával elektrický VW Golf vedle klasického spalovacího, bylo to krásně vidět – po započtení všech daní byl cenový rozdíl v přepočtu asi 20 tisíc korun ve prospěch elektromobilu.
Zvýhodnění elektromobilů
Tím to ale nekončí, dalším faktorem jsou provozní náklady. Mýtné na dálnicích a poplatky za parkování mohou být pro elektromobily maximálně ve výši 50 % ceny, kterou platí ostatní auta. Když se k tomu připojí i možnost parkovat na spoustě míst zdarma a využívat vyhrazené pruhy, do kterých spalováky nemohou, není divu, že spousta Norů zcela racionálně nahradila benzinové nebo naftové auto elektromobilem.
Jenže tohle obří zvýhodnění se začalo promítat i do norské ekonomiky. Ta zaznamenala výpadek v daních, které byly vybírány právě od těch, kdo si kupovali spalováky. V roce 2021 tedy ubylo v přepočtu asi 50 miliard korun, které samozřejmě musí vláda nějak nahradit. Zvažuje se tedy zavedení speciální daně pro luxusní elektrická auta. Další kroky budou jistojistě následovat, tlaku ekologů navzdory. Nakonec to vypadá, že země sice přejde na elektromobily, ale ty ztracené daně bude třeba vybrat někde jinde, k čemuž také dojde.
Pod povrchem... ropa
Celé to má i trochu stinnou stránku, protože ekonomika Norska stojí z velké části na příjmech z ropy a zemního plynu. Norové se sice tváří jako průkopníci čisté mobility, ale bez těchto dvou komodit by s velkou pravděpodobností v prodejích elektromobilů nebyli na špici. Je to vlastně takové malé „zelené pokrytectví“. Navenek to vypadá dobře, ale když nahlédneme pod povrch, zjistíme, že až tak zelená ta země fjordů není.
Zdroj médií: Depositphotos, Norwegian Road Federation.