Dekarbonizace motoru není bez rizika. Naopak, existuje reálné nebezpečí, že se stav motoru ještě zhorší, nebo že například dojde k fatální poruše turbodmychadla.
Jaká jsou úskalí a rizika dekarbonizace
Články na téma dekarbonizace motoru vodíkem:
- Dekarbonizace motoru vodíkem - funguje?
- Vnitřní polemika: funguje dekarbonizace motoru vodíkem?
- Jak funguje přístroj na dekarbonizaci vodíkem?
- Jak funguje dekarbonizace vodíkem
- Jak často provádět dekarbonizaci
- Příznaky, že je potřeba dekarbonizace motoru
- Přidávání aditiv vs. dekarbonizace
- Vstřikovače a dekarbonizace
- Dekarbonizace má pozitivní vliv i na turbodmychadlo
- Nejčastější mýty a omyly ohledně dekarbonizace
- Kterých částí automobilu se dekarbonizace týká
- Dekarbonizace vodíkem vs. chemická dekarbonizace
- Dekarbonizace motoru vodíkem řeší důsledek, ne příčinu
- Dekarbonizace motoru a diskuse s odborníkem
- Dekarbonizace motoru vodou – tohle raději nezkoušejte
- Výhody dekarbonizace motoru
- Úskalí a rizika dekarbonizace - právě čtete
- Co je dekarbonizace motoru
Při dekarbonizaci je hlavním cílem celého procesu, vyčistit motor od karbonových nánosů vzniklých nedokonalým spalováním paliva. Je v zásadě jedno, jestli se jedná o agregát vznětový či zážehový.
První dekarbonizace ve čtvrt milionu
Velkým rizikem je dekarbonizace u staršího motoru, který už má něco za sebou. Karbon tam může být v takovém množství, že v podstatě zajišťuje těsnění a kompresi, ačkoliv předtím mohl nadělal dost škody. Zdá se to možná jako nesmysl, ale stává se, že dekarbonizace vše vyčistí a následně se sice zlepší spotřeba paliva, ale skokově vzroste spotřeba oleje. Ten proniká kolem pístních kroužků do válce a je spalován společně s benzínem. Proto je fajn, řešit dekarbonizace průběžně a ne až ve chvíli, kdy se začne projevovat jako zásadní problém.
Příliš rychlá dekarbonizace
Toto se týká především dekarbonizace chemickou cestou, při které se přidává do paliva aditivum. To vlivem chemické reakce čistí spalovací prostor a karbon následně odchází přes výfukové potrubí. Problém je, když se kousky karbonu dostávají do turbodmychadla, které jakékoliv pevné částice nesnáší příliš dobře. Způsobuje to obrus turbínového kola, v případě větších částeček karbonu může dojít k osekávání hran. Způsobí to nevyvážení a pak už je jenom otázka času, než turbo odjede.
Karbon nemá rád ani filtr pevných částic (DPF). Ten je stavěný na to, aby zachytával jemné částice, které se nespálí v motoru. Usadí se ve filtru a jednou za čas projdou vypálením (u dieselu), případně jsou vypalovány průběžně (moderní benzinové motory). S čím si teplo poradit nemusí, jsou právě kousky karbonu, tedy uhlíku, který se spalují dost obtížně. Nesprávně provedená nebo příliš rychlá dekarbonizace tedy může přispět i k ucpání filtru pevných částic a snížení jeho průchodnosti.
Jak omezit usazování karbonu?
Jsou dva důležité faktory, které hrají roli v tom, jak rychle se karbon začne tvořit a jak velký to bude problém. Prvním je způsob používání auta, který je opravdu kruciální. Jízdy na krátké vzdálenosti moderním přímovstřikovým motorům nesvědčím a už vůbec je nemají rády motory naftové. Směs je velmi bohatá a palivo se nepromíchá optimálně.
Druhým faktorem je čistota a kvalita paliva. Obecně je docela dobré, netankovat na bezejmenných čerpacích stanicích s nízkou výtočí. Usazeniny v nádržích se dostanou s palivem do nádrže auta, následně do motoru a pokud jsou to látky nespalitelné nebo obtížně spalitelné, přemění se v karbon, tedy v uhlík. Je lepší brát palivo z prověřených čerpacích stanic, ideální je přidávat aditiva (například VIF) nebo tankovat palivo prémiové.
Zdroj médií: Depositphotos.
Informace o dekarbonizaci vodíkem poskytl Carbon Cleaner
Profesionální dekarbonizace motoru vodíkem Carbon Cleaner. Nabízíme možnost čištění motoru na 10 místech v ČR a 4 místech SR. Použité stroje jsou vyráběny v EU a podléhají přísným evropským certifikátům.