Moderní motory mají tendence se zanášet karbonem, platí to zejména pro ty, které jsou provozované na kratších trasách, tedy ve stavu, kdy nejsou zcela ohřáté. Na karbon platí vodík, kolem tohoto způsobu dekarbonizace však koluje hned několik omylů.
Vyvracíme mýty a omyly kolem dekarbonizace
Články na téma dekarbonizace motoru vodíkem:
- Dekarbonizace motoru vodíkem - funguje?
- Vnitřní polemika: funguje dekarbonizace motoru vodíkem?
- Jak funguje přístroj na dekarbonizaci vodíkem?
- Jak funguje dekarbonizace vodíkem
- Jak často provádět dekarbonizaci
- Příznaky, že je potřeba dekarbonizace motoru
- Přidávání aditiv vs. dekarbonizace
- Vstřikovače a dekarbonizace
- Dekarbonizace má pozitivní vliv i na turbodmychadlo
- Nejčastější mýty a omyly ohledně dekarbonizace - právě čtete
- Kterých částí automobilu se dekarbonizace týká
- Dekarbonizace vodíkem vs. chemická dekarbonizace
- Dekarbonizace motoru vodíkem řeší důsledek, ne příčinu
- Dekarbonizace motoru a diskuse s odborníkem
- Dekarbonizace motoru vodou – tohle raději nezkoušejte
- Výhody dekarbonizace motoru
- Úskalí a rizika dekarbonizace
- Co je dekarbonizace motoru
Dekarbonizace vodíkem je jedním ze způsobů, jak motoru pomoci od usazenin. Ty se tvoří zejména v přímovstřikových agregátech, respektive na jejich ventilech a ventilových sedlech, v sání, EGR ventilu a částečně i na přívodu plynů do turbodmychadla. Dekarbonizace vodíkem umí v těchto případech zásadně pomoci, často i motor zachrání. Podívejme se však na některé mýty, které kolem toho kolují:
Dekarbonizace vodíkem ničemu nepomůže, je to jen placebo
Efekt je jasně měřitelný a mnohdy i pozorovatelný. U hodně zakarbonovaných motorů se zlepší volnoběh, motor se ztiší a zklidní se jeho chod i průběh křivky krouticího momentu. Zásadní vliv má dekarbonizace na emise, což prokázalo i naše měření. Pakliže hledáte něco, co je vidět na první pohled, pak se zaměřte na kouřivost před dekarbonizací a po ní, v průběhu dekarbonizace bude naopak zanesený motor dýmit docela dost. Kde už ale opravdu dekarbonizace vodíkem nic nezmůže, jsou mechanické závady. Když je motor hlučný a kolísá mu volnoběh, protože má vytahaný rozvodový řetěz, pak ho dekarbonizace sice vyčistí, ale nekultivovaný projev agregátu zůstane.
Při dekarbonizaci vodíkem se přehřívá motor
Velmi častá obava, naštěstí naprosto lichá. Přimícháváním vodíku do vzduchu, který jde do sání motoru, se sice zvedne teplota spalování, ale to jen o pár desítek stupňů. Je to podobné jako třeba jízda se zátěží do mírného stoupání, rozdíl je v tom, že vodík pomáhá usazeninám doslova vysublimovat. Chladicí soustava je na to dimenzována, takže to bez problémů zvládne. Kde by mohl nastat problém, je třeba auto se špatným termostatem nebo jinou závadou na chlazení. I proto je nutné po celou dobu dekarbonizace hlídat teplotu chladicí kapaliny a v případě jejího zvýšení proces přerušit a dokončit ho až po opravě problému.
Dekarbonizace vodíkem čistí jenom spalovací prostor
Opak je pravdou! Kromě spalovacího prostoru funguje dekarbonizace vodíkem i všude, kudy procházejí plyny do a z motoru. Velmi dobře pozorovatelný efekt má například na EGR ventil, ale i třeba filtr pevných částic (DPF). Obě tyto komponenty jsou tedy čištěny bez toho, aby bylo nutné nějak zasahovat do konstrukce spalovacího agregátu. Je však pravdou, že třeba u vstřikovačů umí dekarbonizace vodíkem odstranit nánosy karbonu na koncích vstřikovačů, ale logicky už nezvládne vyřešit špatně fungující vstřikovač jako takový. Podobné je to i s turbodmychadlem, kde je pomocí dekarbonizace možné zlepšit průchodnost mezi motorem a turbínou, nicméně na stav opotřebení středu turba to vliv nemá.
Zdroj info: carboncleaner.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Diskuze (0)
Podobné články
