Dekarbonizaci motoru lze provádět vícero způsoby. Nejúčinnější je dekarbonizace mechanická, kdy se celý motor a vše potřebné rozebere a vyčistí, případně se otryskají třeba jenom ventily. Další variantou je dekarbonizace vodíková a pak je tu ještě možnost chemické dekarbonizace.
Dekarbonizace vodíkem vs. chemická dekarbonizace
Články na téma dekarbonizace motoru vodíkem:
- Dekarbonizace motoru vodíkem - funguje?
- Vnitřní polemika: funguje dekarbonizace motoru vodíkem?
- Jak funguje přístroj na dekarbonizaci vodíkem?
- Jak funguje dekarbonizace vodíkem
- Jak často provádět dekarbonizaci
- Příznaky, že je potřeba dekarbonizace motoru
- Přidávání aditiv vs. dekarbonizace
- Vstřikovače a dekarbonizace
- Dekarbonizace má pozitivní vliv i na turbodmychadlo
- Nejčastější mýty a omyly ohledně dekarbonizace
- Kterých částí automobilu se dekarbonizace týká
- Dekarbonizace vodíkem vs. chemická dekarbonizace - právě čtete
- Dekarbonizace motoru vodíkem řeší důsledek, ne příčinu
- Dekarbonizace motoru a diskuse s odborníkem
- Dekarbonizace motoru vodou – tohle raději nezkoušejte
- Výhody dekarbonizace motoru
- Úskalí a rizika dekarbonizace
- Co je dekarbonizace motoru
Chemická dekarbonizace
Je to někdy i docela levná varianta spočívající v přimíchání chemické látky do paliva. To je následně vstřikováno do spalovacího prostoru a pravděpodobně vlivem chemické reakce a tepla má docházet k odstraňování usazenin. K tomu nepochybně dochází, ale je dobré si uvědomit i rizika celého procesu.
Každý motor je totiž zakarbonovaný jinak a pakliže je usazenin skutečně hodně, může chemické působení dekarbonizační látky způsobit víc škody než užitku. Ve chvíli, kdy dojde u uvolnění většího kusu karbonu, tedy velmi tvrdého materiálu, je reálné riziko většího poškození motoru. Stačí když projde do turbodmychadla, kde velmi snadno očeše lopatky turbínového kola. Může ale projít ještě dále a přispět třeba k ucpání DPF filtru.
Také čtěte
Chemická dekarbonizace navíc funguje jen všude tam, kde se dostane palivo. To znamená, že převážně ve válci, částečně v EGR ventilu, případně i v sání. Účinnost třeba na turbo nebo zmíněný DPF je sporná. Zásadní výhodu však představuje její cena, která se pohybuje kolem 1000-1500 korun.
Aditiva do paliva
V podstatě i přimíchání aditiva do paliva lze považovat za dekarbonizaci, potom se bavíme o částkách v řádu nižších stokorun. Proti tomuto způsobu „údržby“ motoru nelze nic namítat, je-li prováděn pravidelně, ideálně při každém tankování. Účinky jsou nepopiratelné a přímovstřikovým motorům to může skutečně pomoci s čistotou trysek a palivové soustavy. Problém je, když se majitel auta rozhodne pro přidávání aditiv třeba při nájezdu 100 000 kilometrů. To už může být toho karbonu tolik, že se přidávání aditiv nijak neprojeví.
Dekarbonizace vodíkem
Proces vodíkové dekarbonizace je velmi snadný. Vlastně se jenom do sání motoru přivede hadička, ze které jde vodík. Smíchá se se vzduchem a putuje dále do motoru. Proces spalování paliva probíhá dokonaleji a za vyšších teplot, takže usazeniny karbonu doslova vysublimují, tedy přemění se v plyn. Ten odchází z motoru a vyšší teplota pomáhá i s odstraněním případných nápeků na lopatkách turba a dalším efektem je i čištění DPF.
Jedna „procedura“ vychází na necelé tři tisíce korun u motoru obsahu do 3 litrů. Je jedno, zdali se jedná o agregát vznětový nebo zážehový, dekarbonizace zabere tak jako tak 60 minut. Dojde k vyčištění sání, spalovacího prostoru, vstřikovačů, turba a DPF.
Zdroj médií: Depositphotos.